TK Kompas
dětský tábornický klub při ČTU

Totemy (19. – 21. 5. 2006)

Tož tak 19. 5. 2006 jsme se vydali na výlet do Bystřice pod Hostýnem. V Bílavsku u Bystřice jsme nebyli poprvé a tak nám byla cesta do Ochoz jasná. Po vpádu na tábořiště si nás, ale skoro nikdo nevšiml, bylo nám však jasné, že se všichni zabývají úklidem tohoto prostranství. Poté proběhlo vysvětlení hry Totemy, která probíhala od sobotního rána do neděle, chvíli se posedělo u ohniště, zapělo se několik písniček a všichni se postupně vytráceli a šli spát. Mnoho jich zůstalo u ohně, ale neponocovali, uléhali do svých spacáků na rohože a karimatky.

Aby všichni rozuměli, ve hře Totemy se jedná o uhájení deseti totemů malých + jednoho velkého před ostatními nepřáteli. Na začátku si všechny družiny vyberou stanoviště na kterém stráví příštích 24 hodin, po celou dobu hry však musí hořet oheň. A také se vydávají, aby ukradli jiné skupině totemy. Na stanovišti však neustále někdo je na obranu totemů a udržování ohně. Pokud družina nemá žádný totem hra pro ni končí, sbalí se a jde zpátky na hlavní základnu.

Ráno všichni nabalili potřebné věci k přenocování v přírodě. Začalo se hrát v 10.30 když naše družina našla dobré strategické místo na přenocování vypravili jsme na výzvědnou akci. Po nějakém čase se nám podařilo najít cizí tábor a dokonce i ukradnout jeden totem, k naší smůle byl však první a také poslední. Po vrácení k našemu zbytku nás napadl jiný oddíl. My se bránili jak to šlo a žádný totem nám nestihli ukradnout, ale odneslo to jedno koleno a to mé. Všichni slyšeli jen křupnutí a moje ječení, a protože jsem nemohla chodit tak mě odnesli k autu a jelo se do nemocnice.

Proto řádky které budou následovat budu tlumočit a není to můj vlastní zážitek. Díky tomu, že naše družina byla oslabená stala se snadným cílem. Párkrát sem někdo udělal zátah a polovina totemů byla pryč. Z doslechu však vím, že vždy když se někdo z našich chystal zaplnit si žaludek přišli na nás. Prý byli také podlí, ale jen někteří. Mezi tím jsme vyhráli semifinále v hokeji a já dojela z nemocnice. Přes noc se nám bohužel nepodařilo přežít. Našim cílem však bylo neumístit se na posledním místě, a tak když sem viděla docházet k táboru vracející se skupinu, skoro jsem skákala radostí, ale já nemohla skákat ;)

Úkol byl splněn a my se mohli vracet s pocitem dobře zahrané hry domů. S krásným pátým místem z šesti, a nacpaní masem ze selete k  obědu, jsme se vrátili něco málo před pátou hodinou odpoledne 21. 5.  2006 na Zvonařku v Brně. Zde se naše cesty rozdělili a bylo po všem.

Ještě jednou však chci poděkovat za odvezení do nemocnice.

Terka- veverka (Kometa)